| ||
        |
Text z bookletu CD "Vandrovali hudci"V umělecké činnosti každého hudebního souboru, ať již se jedná o komorní těleso z oblasti hudby umělé nebo lidové, má vydání prvního dokumentu na kazetě nebo CD velký význam. Ukazuje totiž jeho uměleckou cestu v oblasti komposiční, upravovatelské, interpretační a tím se vřazuje do obecného povědomí zájemců o tuto hudební oblast. Vznik hudebního souboru "Jara" je úzce svázán uměleckou spoluprací s tanečním souborem "Jaro" (s jeho pedagogy a choreografy Živanou Vajsarovou a Františkem Bonušem), z níž čerpal důležité poznatky jak interpretovat lidovou taneční hudbu nejen českou, ale i z některých etnografických oblastí Moravy, Slezska a Slovenska. Ukázalo se pak, že dosáhli takové interpretační, ale i stylové úrovně, že mohli ve spolupráci s vybranými zpěváky známého Kühnova dětského sboru a některými přizvanými pěveckými sólisty a instrumentalisty zvládnout náročný úkol a to upravit a nahrát doprovodnou hudbu nejpodstatnější části učebnice lidových tanců Fr. Bonuše určenou pro USA: "The Golden Gate is open". První CD, které nyní lidová hudba "Jara" vydává, přináší průřez jejich samostatné umělecké činnosti z let 1993 (od svého založení) do r. 1997. Nemá monotématický ráz, písně byly vybrány z různých etnografických oblastí Čech, a to především z Budějovicka, Prácheňska, Klatovska, Chodska a Berounska. Zdroje, jejichž pramenem bylo ponejvíce dílo Erbenovo, sahají do století 16.-19. Již při prvním poslechu nás zaujme hudební zpracování Karla Mezery a Zdeňka Hauptmanna (Zdeňka Pechouška - pozn. webmaster), které nemá ráz obecných úprav, ale je soustředěno na odkrytí obsahu, stylu a charakteru vybraných písní. O instrumentálních předehrách, mezihrách a dohrávkách lze bez nadsázky hovořit jako o samostatném skladatelském ztvárnění, které přesvědčivě koresponduje s hlavním nápěvem. Snadno též rozeznáme vyhraněný způsob harmonizace a instrumentace obou jmenovaných autorů. Důležitou úlohu mají v celkové hudební koncepci party vokální, při čemž rovněž zjišťujeme hledání specifické interpretace. S potěšením se zaposloucháme do lidových písní obecně známých jako např. "Koulelo se koulelo, červené jablíčko", "Měla jsem chlapce, nemám nic", "Nevdávej se má panenko", "Sil jsem proso na souvrati" (s obrozeneckým textem od M. Zd. Poláka). Opravdovou písňovou hostinou jsou pak písně, jejichž rytmicko-melodická stavba a zvláštní lidové tonality nás zavádějí do kdysi velmi zpěvného kraje - do jižních Čech. I když rytmické podloží mnoha písní nám prozrazuje, že mají vysloveně taneční ráz, soubor "Jara" je předkládá posluchačům v pojetí, které spíše zvýrazňuje jejich poetickou a hudební krásu, než rytmicky dravou notu taneční. Vysloveně taneční ráz je zvýrazněn u "Skočné" Zd. Hauptmanna a jeho "Venkovské polce". Z písní lyrických, které lze obrazně nazvat "klasické písně erbenovské", připomínám jihočeská kolečka, prastarou baladu "Vandrovali hudci" a obřadnou svatební píseň "Kalina", jejíž hudebně-poetické kořeny zjistil český mutikolog Otakar Hostinský v XV. stol. (Sr.: O.Hostinský: Česká světská píseň lidová, str. 71). V závěru svých stručných úvah bych ještě rád řekl, že první CD souboru "Jara" může mít široké uplatnění jako zajímavý hudební dokument ve školní hudební výchově, rozmanitých kurzech a seminářích, jejíž hlavní náplní jsou lidové písně a tance. V duchu úvah K.Plicky o významu lidové písně v životě člověka ještě dodávám tato jeho moudrá slova z jeho knihy Český zpěvník 2.: "Nechť se lidová píseň vrací mezi lid, proniká do nejširších vrstev a stává se znovu nerozlučitelnou součástí jeho životacitového i jeho snah kulturních. Píseň ať je mu inspirátorkou a zdrojem zdravého sebevědomí". V Praze dne 1.2.1997
|
|
| | ||